Legenda, rekordman a čerstvě jediný Čech se čtyřmi medailemi z mužského mistrovství světa. To je Matěj Jendrišák, pro nějž bylo bronzové utkání proti Lotyšsku na šampionátu v Malmö posledním v národním týmu. Rozloučil se v zápase číslo 142, kterým překonal Elišku Krupnovou v počtu klání za dospělou reprezentaci.
"Byl to pro mě poslední zápas v reprezentaci. Mám svůj věk a rodinu, které se chci více věnovat. Tohle mistrovství světa pro mě bylo poslední. Jsem vděčný za to, že jsem se mohl vrátit, odehrát dvě mistrovství světa a vybojovat dvě medaile," řekl v pozápasovém rozhovoru nejproduktivnější český reprezentant historie. "Věděl jsem to. Necítil jsem žádnou tíhu nebo stres z toho, že je to naposledy. Naopak mě to motivovalo," přiznal zkušený florbalista, který působí ve švédském Linköpingu.
Kariéru na mezinárodní úrovni uzavřel rekordním zápasem. "Je to 'fajný' milník," nezapřel v odpovědi rodný Havířov. V duelu proti Lotyšsku přispěl jednou asistencí k zisku bronzových medailí. Pro Jendrišáka se jednalo již o čtvrtý velký úspěch na šampionátu. "Končit s medailí je obrovský rozdíl, než končit bez ní. I přes drobné komplikace v úvodních dvou třetinách jsme to relativně v poklidu ustáli a skončili třetí," popsal muž, který se již během aktivní kariéry zařadil mezi ikony.
Profil Matěje Jendrišáka
Odchovanec havířovského florbalu začal hrál už v útlém věku v nejvyšší soutěži, kde se velmi rychle zařadil k oporám tamního Torpeda, s nímž si zahrál ve finále nejvyšší ligy i ve finále poháru. Brzy se tak o Jendrišáka začaly zajímat přední české kluby. Zamířil proto do kádru tehdejšího hegemona ze Střešovic, se kterým dosáhl na triumf v pohárové soutěži a druhé místo v lize. Po jednom roce se přestěhoval na Chodov, kde dostal více herního prostoru a okamžitě se zařadil mezi lídr týmu. Celku z Jižního Města také pomohl v roce 2013 k účasti v superfinále a o rok dříve znovu zvedl nad hlavu pohárovou trofej.
Od ročníku 2014/15 píše svůj příběh ve švédském Linköpingu. Jednomu z předních švédských celků je věrný až dodnes a aktuálně si v něm odbývá již desátou sezonu v řadě. Hned po svém příchodu si dvakrát zahrál ve finále SSL. V posledních letech byl navíc za svou věrnost, skvělé a konstantní výkony i přístup k florbalu odměněn a nosí na své paži kapitánskou pásku.
Co se týče národního týmu, tak v roce 2007 byl součástí velmi kvalitně obsazeného juniorského cyklu a na světovém šampionátu ve Švýcarsku s týmem dokráčel až do finále, kde ale národní tým padl se Švédskem 3:9. I tak se však jednalo o mimořádný úspěch. O dva roky později pak debutoval v seniorské reprezentaci. Poprvé nastoupil 7. listopadu 2009 v Brně proti Švýcarsku. Hned na následující akci si 24. dubna 2010 připsal i premiérový gól, který vstřelil do sítě Finska. V čase 47:29 zaznamenal vedoucí gól na 6:5 (nakonec porážka 6:7).
Postupně se vypracoval v hlavní opory českého výběru, se kterým absolvoval celkem sedm šampionátů. Hned při premiéře v roce 2010 pomohl Čechům k bronzové medaili a stejný kov pověsil na krk i v roce 2014, kdy byl dokonce nejproduktivnějším hráčem. Na dalším mistrovství světa v Lotyšsku byl zařazen do ideální sestavy turnaje. Po domácím šampionátu na čas reprezentační kariéru přerušil. Do sestavy se vrátil v uplynulém cyklu a pomohl Čechům k postupu do vysněného finále kariéru ukončil na letošním mistrovství světa v Malmö, kdy vybojoval svou čtvrtou medaili. V národním týmu drží rekordy v počtu odehraných zápasů (142), bodů (153), branek (76) i asistencí (77).
