Odpovědnost se na Mistrovství světa žen ve florbale 2025 nezačala řešit až ve chvíli, kdy se v arénách objevily nádoby na tříděný odpad. Český florbal ji zapojil už do plánování dopravy, cateringu, výroby materiálů, spolupráce s dodavateli i doprovodného programu.

Šampionát navštívilo 67 736 diváků. Během turnaje se odehrálo 48 zápasů šestnácti národních týmů. Vedle sportovní stránky se proto od začátku řešilo také to, jak omezit dopad takto velké akce na životní prostředí, podpořit místní komunity a odpovědně využít dostupné finanční i materiální zdroje. Opatření vycházela ze samostatného akčního plánu udržitelnosti a s jeho hlavními principy byli seznámeni organizátoři, dobrovolníci, týmy i dodavatelé.

„U takto velké akce je zásadní, aby udržitelnost nebyla samostatný projekt mimo hlavní organizaci. Musí být součástí běžného plánování – od dopravy přes práci s arénami a dodavateli až po komunikaci s fanoušky. Klíčem úspěchu je mít jasný plán, odpovědné lidi a po akci také data, ze kterých se můžeme poučit pro další šampionáty a sdílet poznatky napříč sportovním prostředím,“ říká Petr Chvojka, generální sekretář MS.

Od vratných kelímků k novému systému třídění

Jedním z nejviditelnějších opatření byl systém vratných kelímků. Během šampionátu jich bylo umyto 15 831. Ve srovnání s použitím stejného množství jednorázových kelímků se tak podařilo ušetřit přibližně 190 kilogramů jednorázového plastu.

Fanoušci mohli kelímky odevzdávat také do speciálního Haima boxu a podpořit tím rekonvalescenční pobyty dětí po onkologické léčbě. Společně s výzvou FLOORBALL POWER přinesla tato aktivita organizaci Haima celkem 81 000 korun.

Ve VIP zónách se nepoužívalo jednorázové nádobí. Organizátoři a dobrovolníci měli v zázemí refill stanice a vodu si doplňovali do vlastních lahví. S oběma hostitelskými arénami se ještě před turnajem řešil také systém třídění a další nakládání s odpady.

V Ostravar Aréně přitom do té doby třídění zavedeno nebylo a v Brně jen částečně. Nešlo tedy jen o dočasné rozmístění barevných nádob. Český florbal musel společně s provozovately arén a dalšími zapojenými pracovníky nastavit nový systém tak, aby třídění fungovalo například i v zázemí organizátorů, občerstvení a stánků.

Pozornost se věnovala také tomu, co se s materiály stane po turnaji. Prasklé florbalové míčky se sbíraly pro další využití. Ve fanzóně si mohli návštěvníci vyzkoušet tréninkové pomůcky, které právě z prasklých míčků a vyřazených čepelí mohou vzniknout. Ceny pro nejlepší hráčky zápasů a další účastníky šampionátu byly vyrobeny 3D tiskem z recyklovaného plastu u lokální firmy. Část brandingu zůstala v aréně pro další použití a bannery postupně získávají novou podobu ve spolupráci s místním zpracovatelem.

Uhlíková stopa odkryla největší výzvu

Český florbal si nechal spočítat uhlíkovou stopu šampionátu. Ta dosáhla 2 474,66 tun CO₂e, tedy 36,53 kilogramu na jednoho návštěvníka. Zkratka CO₂e znamená ekvivalent oxidu uhličitého. Jde o společnou jednotku, pomocí které lze do jednoho výsledku započítat různé skleníkové plyny.

Výpočet zahrnul nejen provoz arén a činnosti organizačního týmu, ale také dopravu a pobyt týmů nebo cestování fanoušků. Právě návštěvníci představovali největší položku. Bylo s nimi spojeno přibližně 1 986 tun CO₂e, tedy kolem 80 procent celkové uhlíkové stopy. Rozhodující část připadala na jejich cestování na zápasy.

Doprava a pobyt týmů vytvořily přibližně 251 tun CO₂e, činnost organizátorů téměř 110 tun a provoz obou hal, včetně energií, vody a odpadů, necelých 54 tun CO₂e. Výpočet tak jasně ukázal, že největší environmentální dopad velké sportovní akce nevzniká přímo v hale. Zásadní roli hraje způsob, jakým do místa konání cestují tisíce lidí.

Český florbal se snažil podporovat hromadnou dopravu už během šampionátu. Týmy cestovaly z letiště, na letiště i mezi Brnem a Ostravou převážně vlakem. Stejný způsob dopravy využívali také organizátoři a dobrovolníci. Akreditovaní účastníci měli městskou hromadnou dopravu zdarma a fanoušci mohli využít zvýhodněné jízdné Českých drah.

Za výsledným systémem však nebylo pouze rozhodnutí nahradit autobus vlakem. Bylo nutné skloubit jízdní řády s přílety, programem týmů i přepravou jejich vybavení.

„U týmů jsme neřešili jen samotný přesun z bodu A do bodu B. Bylo potřeba sladit přílety, sportovní program, zavazadla, návaznosti mezi Brnem a Ostravou i komfort týmů. Zároveň jsme jim museli dopředu vysvětlit, proč dává smysl využít vlak a jak bude celý systém fungovat. Díky včasné komunikaci a spolupráci s Českými drahami se nakonec podařilo většinu transferů z letiště, na letiště i mezi hostitelskými městy realizovat vlakem,“ říká Dana Zajíčková, koordinátorka MS.

Pozitivní roli sehrály také školní zápasy. Přibližně 14 tisíc žáků a žákyň přijelo převážně veřejnou dopravou.

Kluby, fanzóna a udržitelnost přímo mezi fanoušky

Šampionát nebyl uzavřený pouze uvnitř arén. Propojil vrcholný mezinárodní florbal s místními kluby a komunitami v Brně a Ostravě.

Ve fanzóně se představily Bulldogs Brno, Hattrick Brno, Florbal Židenice, Sokol Brno I Gullivers, Troopers, 1. SC Vítkovice a FBC Ostrava. Kluby připravovaly soutěže, ukázky a další aktivity. Dostaly tak prostor představit svou práci širší veřejnosti, oslovit nové hráčky a hráče a stát se přímou součástí světového šampionátu.

Brněnskou fanzónu navštívilo přibližně 6 500 lidí. Vedle klubových aktivit nabídla paraflorbal, program Special Olympics, interaktivní vzdělávání o třídění odpadu, sběr starých mobilních telefonů nebo ukázky druhého života vyřazeného sportovního vybavení.

Udržitelnost se dostala také přímo do programu vybraných utkání. Během zápasů probíhaly tematické kvízy, které fanouškům přibližovaly odpovědné chování zábavnou a srozumitelnou formou. Utkání, při kterých se kvízy uskutečnily, navštívilo celkem 19 310 diváků. Téma tak nezůstalo pouze v zákulisí turnaje, ale dostalo se přímo k publiku v hale.

Zážitek ze šampionátu pro školy i dětské domovy

Významnou součástí sociálního programu bylo zpřístupnit šampionát také dětem, které by se na vrcholnou sportovní akci běžně nemusely dostat. Školní zápasy navštívilo 15 725 dětí z 310 škol.

Do programu se zapojilo také 11 dětských domovů z různých částí České republiky. Na utkání a doprovodný program dorazilo přibližně 120 dětí. Dalších 52 vstupenek pro děti ze znevýhodněných skupin a jejich doprovod poskytl Český florbal ve spolupráci s Českou olympijskou nadací.

Program šampionátu otevřel prostor také paraflorbalu a Special Olympics. Fanoušci mohli sledovat exhibiční zápasy, vyzkoušet si inkluzivní formy florbalu a poznat sport z jiné perspektivy. Šampionát tak nebyl pouze přehlídkou nejlepších světových hráček, ale také příležitostí ukázat, že florbal může být dostupný různým skupinám lidí.

Dobrovolníci, ženský sport a společná pomoc

Na organizaci turnaje se podílelo 196 dobrovolníků, kteří společně odpracovali odhadem 15 tisíc hodin. Před zahájením šampionátu se seznamovali nejen se svými úkoly, ale také s principy udržitelnosti a konkrétními opatřeními v arénách.

Výzva FLOORBALL POWER propojila pohyb veřejnosti s podporou ženského a dívčího florbalu. Celkem 1 702 účastníků z 52 klubů společně nachodilo nebo uběhlo 206 293 kilometrů. Mezi florbalové kluby se následně rozdělilo 287 tisíc korun na rozvoj ženského a dívčího florbalu.

Součástí programu byla také platforma Women’s Power, která vytvořila prostor pro diskusi o postavení žen ve sportu a jejich zapojení do vedení sportovních organizací.

Výsledky i zkušenosti pro domácí šampionát v roce 2028

Ne všechna plánovaná opatření se podařilo naplnit v plném rozsahu. V interním cateringu se stále objevovaly jednorázové obaly a příbory. U horkých nápojů se používaly kompozitní kelímky, balenou vodu se nepodařilo zcela odstranit a část tištěných materiálů zůstala nevyužita.

Zkušenosti také ukázaly, že nestačí odpovědná opatření pouze zavést. Je potřeba jejich smysl srozumitelně vysvětlovat fanouškům, účastníkům i partnerům a nabídnout jim možnost aktivně se zapojit.

Důležitým úkolem pro další akce bude systematičtější sběr dat. Přesnější informace o dopravě, odpadech, materiálech nebo využívání jednotlivých opatření pomohou lépe vyhodnotit jejich skutečný přínos a rozhodovat o tom, kam zaměřit další úsilí.

Mistrovství světa žen ve florbale 2025 neukázalo, že lze velkou sportovní akci uspořádat bez dopadů. Potvrdilo ale, že odpovědnost může být součástí každodenního rozhodování napříč celou organizací – od první fáze plánování až po závěrečné vyhodnocení.

„To, co se během šampionátu podařilo, nebylo výsledkem práce jednoho člověka, ale společného úsilí napříč celým organizačním týmem. Každé opatření vyžadovalo spolupráci kolegů, provozovatelů arén, partnerů, dodavatelů i dobrovolníků. Zároveň jsme si potvrdili, že máme stále kam se posouvat. Zkušenosti a data z roku 2025 proto chceme využít při přípravě domácího šampionátu v roce 2028,“ říká Darina Šeděnková, koordinátorka udržitelnosti MS.